Otázky a odpovědi

Co je škapulíř?

Slovo škapulíř pochází z latinského „scapula“ – lopatka (část zad) – a původně označovalo část řeholního oděvu, která splývá z ramen dolů vpředu i vzadu. Tento pruh látky přes svrchní hábit nosili například benediktini, dominikáni, karmelitáni či milosrdní bratři.

Původ škapulíře sahá do doby, kdy řeholníci při práci nosili přes hábit jednoduchou zástěru, aby si uchovali šaty čisté pro bohoslužby. Postupně se tato zástěra stala symbolem poslušnosti a služby – a součástí řeholního roucha.

Zmenšenou podobu škapulíře začaly později jednotlivé řády udělovat i věřícím laikům. Tento malý škapulíř, obvykle ze dvou spojených kousků látky nošených na hrudi a na zádech, slouží jako znamení duchovního spojení s daným řádem a účasti na jeho milostech a přímluvách.

Církev tuto praxi schválila a dnes řadí škapulíře mezi svátostiny – tedy viditelné znamení požehnání, ochrany a milosti, které mají povzbudit k životu víry.

Jak má škapulíř vypadat a jak se má nosit?

Škapulíř se skládá ze dvou částí vlněné látky, které jsou spojeny dvěma úzkými provázky. Nosí se přes ramena – jedna část spočívá na prsou a druhá vzadu na lopatkách. Tyto díly tedy nemohou být nošeny jen v přední nebo jen v zadní části. Tento malý škapulíř je od Církve povolen jako náhrada za velký škapulíř (oděv), který různé řády nosí přes svůj hábit.

• Škapulíř musí být vyroben ze 100% vlny, ne bavlny, hedvábí, či jiného materiálu.
• Látka by měla být tkaná, ne plsť či krajka.
• Tvar vlněných dílů musí být podlouhlý nebo čtverec. Nemůže být kulatý, oválný nebo polygonální.
• Provázky mezi díly mohou být z libovolného materiálu.
• Škapulíř může být nošen na oblečení, pod oblečením nebo přímo na těle. Nesmí být však na oblečení připevněn.
• Je dovoleno tyto části ozdobit obrázky nebo vyšíváním z jiné látky,  jen když vlastní škapulíř svou podobou a barvou převládá.

Co přináší nošení škapulíře?

Škapulíř není jen zbožný odznak – je to viditelné znamení duchovního spojení s konkrétním řeholním řádem a s jeho milostmi. Přináší s sebou několik významných výhod:

1. Duchovní přivtělení k řádu

Ten, kdo přijme a nosí škapulíř, stává se duchovně přivtěleným k příslušnému řádu. Je tak povzbuzován, aby následoval jeho příklad v duchovním životě, modlitbě a úctě ke konkrétnímu tajemství víry, které daný škapulíř symbolizuje (např. mateřskou ochranu Panny Marie u karmelitánů).

Tímto způsobem má nositel škapulíře podíl na duchovních dobrách daného řádu – na jeho modlitbách, mších svatých, svatých přijímáních a dalších duchovních zásluhách konaných v klášterech po celém světě.

2. Členství v bratrstvu škapulíře

Nošením škapulíře se věřící stává členem škapulířového bratrstva – celosvětového společenství těch, kdo nosí tentýž škapulíř. To znamená, že kromě možnosti získat přidružené odpustky (vždy za splnění obvyklých podmínek), má i duchovní účast na dobrých skutcích všech členů tohoto bratrstva – biskupů, kněží i laiků.

Tato duchovní jednota překračuje hranice života i smrti – milosti ze škapulíře mohou pomáhat duši nejen během pozemského života, ale i po smrti, zvláště v očistci.
Je velmi hezkým prospěšným zvykem ve výroční den přijetí do bratrstva své zasvěcení Panně Marii obnovit. To nemusí mít nějakou specifickou formu, spíše jde o poděkování za přijaté milosti a obnovení své oddanosti.

3. Milost věrnosti a spásy – zvláštní zaslíbení hnědého škapulíře

Panna Maria přislíbila: „Kdo zemře oděn v tomto škapulíři, nebude navěky zatracen.“
Toto slavné škapulířové zaslíbení dává věřícím velkou útěchu – a zároveň je výzvou k důvěře a oddanosti. Není vyžadována žádná zvláštní modlitba či zbožná praxe – škapulíř sám je tichou modlitbou, která vyjadřuje úplné zasvěcení a lásku k Panně Marii.

Škapulíř je znakem důvěry – znamením, že se chceme nechat vést a chránit pod pláštěm Matky Boží. Je to jednoduchý, ale hluboký projev oddanosti: milujeme ji, důvěřujeme jí a spoléháme na její přímluvu. A ona sama se zavazuje k ochraně – zejména v poslední hodině života.

4. Pomoc k životu v milosti a ke spáse

Při přijetí škapulíře (tzv. „obláčce“) kněz vyprošuje nositeli milosti potřebné k tomu, aby žil v přátelství s Bohem a dosáhl věčné spásy. Míra duchovních milostí však závisí na tom, jak věrně nositel žije ve spojení s tajemstvím, které daný škapulíř připomíná – tedy kolik úcty, víry a modlitby do tohoto vztahu vkládá.

5. Zvláštní ochrana Panny Marie

Ti, kdo nosí škapulíř s důvěrou a vírou, se těší zvláštní ochraně Matky Boží. Panna Maria jim vyprošuje hojnější milosti, pomáhá jim v pokušeních, vnitřních zápasech i tělesných utrpeních. Nositel škapulíře tedy není nikdy sám – nese s sebou příslib mateřské blízkosti a pomoci.

Jaký příslib dala Naše Paní za nošení Hnědého škapulíře?

„Kdo v tomto šatu zemře, bude uchráněn věčného ohně. Hle, je v něm znamení spásy, ochrana v nebezpečí a záruka pokoje a věčného přislíbení.“

Jaké jsou podmínky pro získání výhod a milostí spojených se škapulířem?

Pro plné účastenství na milostech, výsadách a odpustcích, které Církev se škapulířem spojuje, stačí dvě základní podmínky:

1. Platné přijetí škapulíře (tzv. obláčka)

Škapulíř musí být při prvním přijetí řádně požehnán splnomocněným knězem a věřící do něj musí být osobně oblečen. Tímto obřadem je zároveň zařazen do škapulířového bratrstva, a to na celý život – obláčka se neopakuje, ani když se škapulíř časem opotřebuje nebo ztratí.

Obřad obléknutí může vykonat jakýkoliv katolický kněz, a to jednotlivě i hromadně, kdekoliv – doma, v kostele i v přírodě. Pokud kněz nedrží oficiální text obřadu, můžete si jej vytisknout z těchto stránek: obsahuje modlitbu požehnání a úkon přijetí do bratrstva.

Důležité: nestačí, aby byl škapulíř jen posvěcen – věřící musí být do něj osobně oblečen. Nelze tedy například požádat někoho jiného, aby vás „zastoupil“, ani jej později vzít domů a obléknout si sám.

Škapulíř lze udělit i dětem – a je velmi doporučeno, aby jej nosily už od útlého věku. Matka Boží totiž přislíbila zvláštní ochranu těm, kdo jsou jí zasvěceni, a právě děti tuto ochranu potřebují nejvíce.

2. Ustavičné nošení škapulíře

Kdo byl jednou platně oblečen, musí škapulíř nosit neustále – ve dne i v noci, ve zdraví i v nemoci, zvláště v poslední hodině života. Jen z rozumných důvodů, jako je koupání, mytí nebo lékařský zákrok, jej lze krátkodobě odložit. Pokud škapulíř po celý den nenosíme, ztrácíme odpustky za tento den.

Škapulíř se nosí přes krk, aby jeden díl spočíval na hrudi a druhý na zádech. Není třeba jej mít přímo na těle – stačí pod oblečením. Může být uložen i v ochranném pouzdře, které prodlouží jeho životnost.

Když se škapulíř opotřebuje, spálí se a nahradí novým. Neměl by být vyhozen do odpadu, je to svátostina! Nový už není třeba znovu světit ani se znovu obřadně oblékat, pokud nedošlo k veřejnému opuštění bratrstva (např. z nevěry nebo pohrdání).

Vezměte prosím na vědomí, že se nevyskytují žádné zvláštní modlitby ani dobré skutky, které jsou nezbytné, abyste dosáhli zaslíbení. Škapulíř je tichá modlitba, která ukazuje něčí kompletní zasvěcení a oddanost Panně Marii. Škapulíř je oddanost, kterou jí uctíváme, milujeme a projevujeme důvěru v její ochranu.

Co když škapulíř přestaneme nosit?

Ten, kdo přestal škapulíř nosit, neztrácí své přijetí, ale pouze výhody po dobu, kdy jej nenosí. Může jej kdykoli znovu začít nosit a opět čerpat s tím spojené milosti. Nový obřad je potřeba jen tehdy, pokud by někdo škapulíř vědomě a veřejně odmítl – z nevíry, výsměchu či hříšného pohrdání.

Důvěra, ne ostych

Škapulíř je znakem zasvěcení – tichou modlitbou důvěry, oddanosti a lásky k Panně Marii. Ačkoli není nutné jej nosit viditelně, je důležité nebát se k němu veřejně hlásit. Jak říká tradice: „Panna Maria nemůže mít radost z toho, kdo si škapulíř ze strachu nebo ješitnosti sundá, když se to zrovna nehodí.“

Nošením škapulíře vyznáváme nejen svou víru, ale i důvěru ve zvláštní ochranu Matky Boží, která se zvláště ujímá těch, kdo jí patří – až do posledního dechu.

 

Co je Sobotní privilegium?

Sobotní privilegium je zvláštní výsada, kterou Panna Maria přislíbila těm, kdo nosí hnědý karmelský škapulíř. V roce 1316 se zjevila kardinálovi Jacquesu Dueseovi, předpověděla mu, že bude zvolen papežem, potvrdila stávající milosti škapulíře a dodala nové zaslíbení:

„Já, jejich Matka, sestoupím do očistce první sobotu po jejich smrti a koho tam naleznu, přivedu do nebe.“

Tato předpověď se brzy naplnila – Jacques Duese se stal papežem Janem XXII. a 3. března 1322 vydal bulu Sacratissimo uti culmine (zvanou též Sabbatina), v níž potvrdil tuto výsadu. Později ji potvrdili další papežové (např. Klement VII., sv. Pius V., Řehoř XIII.) a definitivně byla schválena Svatým stolcem roku 1908.

Jaké jsou podmínky pro získání Sobotního privilegia?

Kromě samotného nošení škapulíře a platného přijetí do bratrstva se vyžadují tři další věci:

1. Zachovávat čistotu podle svého stavu

– tedy manželskou věrnost u ženatých/vdaných a čistotu v celibátu u svobodných či zasvěcených osob.
Kdo se těžce proviní proti svaté čistotě, ztrácí výsadu, ale může ji opět získat – upřímnou lítostí, zpovědí a obnovením dobrého předsevzetí.

2. Denně se modlit Mariánské Hodinky

To je tradiční breviářová modlitba na počest Panny Marie.

• Kdo už je povinen se modlit breviář (např. kněží), není povinen přidávat Hodinky.

• Negramotní nebo ti, kdo Hodinky neznají, se místo toho mají:

  • zdržet masa každou středu a sobotu (pokud nepřipadne zasvěcený svátek, např. Boží hod vánoční),

  • nebo vykonat jiný zbožný skutek, který jim nahradí modlitbu či půst – ten může uložit zpovědník 

Poznámka: Zpovědník či kněz při obláčce může udělit výjimku a dovolí nahradit povinnost modlitby Hodinek jinou modlitbou nebo zbožným skutkem.

Shrnutí:

Aby člověk mohl doufat v Sobotní privilegium, musí:

• být platně oblečen do hnědého škapulíře a nosit ho ustavičně,

• žít v čistotě podle svého stavu,

• denně se modlit Mariánské Hodinky (nebo plnit jejich náhradu).

Pokud budu potřebovat nový škapulíř, musím ho nechat znovu požehnat?

Požehnání a členství je stále platné i pro nový škapulíř, protože požehnání je převážně věnováno tomu, kdo jej bude nosit. Můžete si ale nechat požehnat škapulíř samotný, který je svátostina.

Kdy je vhodné škapulíř vyměnit?

Kdykoliv je už opotřebovaný nebo hrozí jeho utržení a ztráta. Pokud to ale jde, je dobré zvolit si pro tuto událost nějaký Mariánský svátek.

Mohu nosit místo škapulíře medailku?

Papež sv. Pius X. povoluje podle svého dekretu ze dne 16.12.1910 medailku jako náhradu škapulíře látkového, při čemž velmi zdůrazňuje, že by měly být nošeny pokud možno škapulíře látkové a medailka by měla být pouze výjimkou v nutných případech, například v zahraničí či tropických klimatických misí, pro vojáky či dělníky. V případě, že se Škapulířová medaile nosí z nedostatečného důvodu, jako marnost nebo pohodlí, nositel riskuje ztrátu příslibů.

Je důležité si uvědomit, že malý laický Škapulíř má být miniaturní verzí toho, co karmelitáni nosí jako součást svého hábitu.

Na jedné straně medailky musí být obraz Panny Marie a na druhé Nejsvětější Srdce Ježíšovo.

Každá nová medailka musí být požehnaná. Jednoduché znamení kříže postačí pro libovolný počet medailek; Není nutné, aby každá z jednotlivých medailek byla viditelna nebo rozlišitelná. Není důležité, zda budou medailky požehnány před rituálem přijetí do bratrstva nebo po něm, ale osoba nosící medailku získává přísliby a zásluhy bratrstva pouze po řádném přijetí žehnáním látkového škapulíře.
K začlenění do bratrstva se může použít jen látkový škapulíř.

Odpustky spojené se škapulířem

Církev připojila k nošení škapulíře zvláštní odpustky, které mohou být věřícímu velikou posilou na cestě spásy.

Plnomocné odpustky

1. V den přijetí škapulíře
Každý, kdo poprvé přijímá škapulíř, může téhož dne získat plnomocné odpustky. Je třeba být ve stavu milosti posvěcující (tedy po svaté zpovědi), přijmout svaté přijímání a pomodlit se na úmysl Svatého otce.

2. V okamžiku smrti
Nositel škapulíře může v hodině smrti získat plnomocné odpustky, pokud:

• se vyzpovídá a přijme Nejsvětější svátost oltářní,

• nebo, pokud to není možné, alespoň vzývá svaté jméno „Ježíš“, ústy nebo aspoň v srdci.

Tento odpustek je možné získat jen jednou za život, a to právě v posledním okamžiku. Přítomnost kněze není nezbytná, postačí vnitřní úmysl odpustky obdržet a výše uvedené podmínky.

3. 16. července – ve svátek Panny Marie Karmelské
V tento den mohou nositelé škapulíře opět získat plnomocné odpustky, pokud splní tytéž podmínky: svatá zpověď, svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce, vnitřní odloučení od každého hříchu.

Částečné odpustky

Kromě plnomocných odpustků může věřící získávat částečné odpustky, zvláště:

• za každé zbožné políbení škapulíře,

• za projevy lásky, úcty a důvěry vůči Panně Marii skrze škapulíř,

• za každé upřímné povzdechnutí k Bohu nebo Marii, spojené s tímto znamením zasvěcení.

Dříve byl za políbení škapulíře udělován odpustek 500 dní. Ačkoli dnes se už konkrétní dny neuvádějí, duchovní užitek zůstává a je podmíněn zbožností a duchem pokání.

Zaručuje nošení škapulíře automatickou spásu?

Papež Pius XII. varuje před případným nepochopením či zneužitím: „Z toho důvodu však ti, kteří nosí škapulíř, neměli by smýšlet, že mohou dosáhnout věčné spásy dlíce v hříchu a zanedbávajíce svou duši, neboť apoštol varuje: „s bázní a chvěním pracujte na své spáse“."

Škapulíř není talisman, který zajistí volnou vstupenku do nebe. Panna Maria nenavádí k náboženské vlažnosti a nijak nepopírá či neomezuje svátosti. Naopak, vede k nim.

Věrní nositelé škapulíře mohou počítat se zvláštní pomocí Panny Marie v jejich hodině smrti. Dobrým pomůže, aby si zachovali posvěcující milost a ještě ji rozmnoží. Hříšníkům dopomůže ještě včas projevit dokonalou lítost nebo přijmout svátosti umírajících. Jak velkou útěchu můžeme tudíž nemocným a umírajícím poskytnout, když je upozorníme na škapulíř!

Jelikož však nikdo z nás - ať mladý či starý - neznáme den ani hodinu, kdy nás Bůh povolá, měli bychom neustále nosit škapulíř a žít v milosti posvěcující!